historie hořčice

Již v dávné minulosti Číňané, Řekové a Římané zpracovávali hořčičné semínko (žlutě kvetoucí rostlina) na hladkou a aromatickou pastu.

Přestože Řekové a Římané měli z lékařského využití této rostliny nepopiratelný užitek, velmi rychle se dostala i do kuchyně, kde se pro svou kulinářskou roli kombinovala s octem, který používaly již tyto dřívější civilizace, přičemž jednou z důležitých vlastností octa bylo, že potlačoval dráždivé vlastnosti rostliny.

Ve středověku se slova „moutarde“ a „sénevé“ objevila současně ve francouzštině 13. století. Obě znamenají v češtině hořčice, první v ženském rodě, druhé v mužském.

Slovo „moutardier“, které označovalo jak výrobce hořčice, tak obchodníka s hořčicí, se poprvé objevilo v pařížských královských mýtech v roce 1292 a v roce 1351 byl vyhlášen dekret, který dával obchodníkům právo používat váhy.

Hořčice se dlouho používala hlavně v chudších rodinách, aby nahradila pepř, v té době velmi drahé dovážené koření, a dodala tak jídlu chuť. S příchodem vrcholného období velkých hostin a banketů, zejména v období renesance, se však hořčice začala postupně dostávat na stoly privilegovanějších vrstev: Francois Rabelais, autor Gargantua a Pantagruel je toho příkladem.

V 17. století se začaly objevovat první jemné a aromatické hořčice a od tohoto století se kvalita hořčice stala synonymem bohatství, noblesy a potěšení.

V 18. a na počátku 19. století mezi sebou výrobci soupeřili o tisíce nových receptur.

Když se kolem roku 1850 ve Francii poprvé objevila průmyslová revoluce, proces výroby hořčice (mletí, drcení, prosévání), který se do té doby vždy prováděl ručně, se zmechanizoval.

Ve 20. století se zpřísnily předpisy upravující výrobu: v důsledku toho vyhláška z roku 1937 (která byla aktualizována v červenci 2000) definovala podmínky výroby a druhy hořčice.

V současné době řemeslný způsob výroby hořčice téměř zcela vymizel. Pouze několik vzácných výrobců, mezi něž se hrdě řadí i FALLOT MUSTARD MILL, stále používá tradiční metody mletí na kameni, které zachovávají všechny chuťové vlastnosti pasty a dodávají našim hořčicím jejich nesrovnatelnou chuť a vůni.